Zde je potřeba spíše pochopit jak se vytváří naše denní vědomí, programuje mozek mozková neuronová síť a to na základě podnětů ze smyslů a těla, okolí. Nerodíme se s hotovým denním vědomí a vlastně si neuvědomujeme sebe sama a své tělo, prostor kolem a musíme si to někde natrénovat a potřebujme tedy životní trenažer. To je jedna rovina. Druhá rovina je generační kde každou minutu se rodí 100 dětí, jež si musí rozvinout denní vědomí - existenci a tyto děti pak tvoří generace. Nové generace se musí v podstatě všemu znova naučit, přesvědčit se, zakusit, jsou v opozici vůči těm starším a mají revolucionářské sklony. Tedy pojem lidstvo se zde vlastně ztrácí a je to spíše přechod generace od generace, kde každá má jiné potřeby a pohledy ... Pak je tu třetí rovina a to rozvoj lidské společnosti od nomádského života, k náboženským a světským diktaturám až po demokracie, což je vidět po celém světě, která vytváří své specifické podmínky pro vývoj života lidí a jejich potřeb.Podobně je na tom vlastně i naše planeta a příroda, která se sice pomalu ale geologicky, klimaticky vyvíjí, navíc jsou zde mocné transformační síly, jako jsou klimatické cykly, oceánské proudy, vulkanická činnost, zemětřesení a taktéž vliv slunečního záření. Tedy je to vlastně jeden velký reaktor :-) Je spíše potřeba varovat před sociálním, klimatickým a duchovním inženýrstvím ...

Problém je v tom, že země je vlastně ledová planeta, v níž doby meziledové jsou jen zanedbatelnými teplotními úchylkami. Třeba dinosauři vyhynuli právě na konec jedné doby meziledové. I když tak úplně nevymřeli. Jen jim dnes říkáme vlaštovka nebo kondor.

Otázkou tedy je, jestli globální oteplování způsobuje pouze člověk, nebo jestli se jen přidáváme k tomu, co vyvádí sama země.