Achilova pata silných

Stovky zemí podpořily nezávislé šetření činů Světové zdravotnické organizace v době pandemie. Amerika vznesla tvrdé obvinění na adresu WTO a Číny a Trump nazval WTO čínskou loutkou. 

Čína v odezvu na toto obvinění uvalila na „aktivistu“ protestu – Austrálii – clo na ječmen a pozastavila dovoz hovězího masa. 

Zdraví, politika a ekonomika, to vše se smísilo v kotli koronaviru, čímž se odkryly konflikty, o kterých se zatím jen mlčelo. Začaly již tedy na světové scéně obchodní války?

Samozřejmě, že začaly, jenže ne dnes. Každá země ukládá určitá omezení, kvóty a cla na různé druhy výrobků sledujíc tím zájmy různých kruhů, občas možná i zájmy vlastního obyvatelstva.

V současné situaci se jeden hlavní hráč – USA – snaží snížit export druhého hlavního hráče – Číny. Nesnažím se rozebírat, na čí straně je pravda. Celkově vzato, žádné správné činy neexistují, pokud každý myslí jen na sebe. Správné jednání je zakotveno pouze ve snaze o společné zájmy. A to bude následující etapa.

Nejde tedy ani o Čínu či Austrálii. Jde o náš přístup k rozdělení přírodních zdrojů a jejich derivátů. Stručně řečeno, každý sedí na svém a snaží se z toho vytěžit maximální zisk. A jelikož jsme všichni egoisté, obchodní vazby se splétají do klubka egoistické světové ekonomiky, která nepracuje ve prospěch lidí, ale ve prospěch peněženek. A nepřipisujte mi hned „komunistický“ světonázor – jen říkám, co je očividné. 

Výsledkem je, že i přes nadbytek přírodních zdrojů potřebných pro normální život, je neekonomicky drancujeme a devastujeme. Světová ekonomika vyrábí neuvěřitelné množství nepotřebných služeb a zboží, které znečišťují vodu, vzduch a půdu, způsobují nemoci, aby pak následně plnily skládky. Od dětství člověka vhánějí do nekonečné soutěže o postavení – zatímco v blízkosti, doslova „přes ulici“ jsou milióny lidí bez prostředků nutných k životu a umírají hladem. Navzdory pokroku, heslům, „dobročinnosti“ se nic nemění. Je to tak založeno v samotné lidské přirozenosti. 

Ale změny již začaly. Před našima očima dnes probíhá uvědomění zla, obnažení a boření systému, který byl dříve progresivní, ale nyní jen zpomaluje vývoj. 

Tento systém ještě nějakou dobu vydrží, sice ještě umožní Trumpovi nasměrovat americkou ekonomiku do zcela nových kolejí, ale jeho dny jsou sečteny, protože neodpovídá potřebám globálního světa, neboť je vybudován na egoismu silných. A škoda, která z tohoto systému plyne, je větší než užitek. 

Ještě to není agonie, ale předzvěst zániku: vidíme, jak se Amerika křečovitě snaží vrátit k ekonomické nezávislosti, kterou předala Číně a Čína, která se stala gigantickým světovým vývozcem, odhalí druhou stranu mince: všichni jsou na ní závislí, jenomže Čína je závislá na všech. 

Nikdo však nepotřebuje skutečnou válku. Obchodní bitvy pokračují v obvyklém režimu a ve snaze omezit tendenci Číny expandovat. 

To nejlepší, co může Čína nyní udělat, je ukázat světu, že dobrá soudržnost lidí povede k prospěchu všech, stabilizuje společnost a ekonomiku a sníží tlak na přírodu, čímž uzly problémů rozplete, nikoli utáhne. 

Pouze tím se sníží intenzita anti – čínské kampaně. V globální slepé uličce bude nad vším převažovat příklad reálné rovnováhy a jednoty bez vítězů a poražených.  Svět rozdělený rozpory potřebuje skutečný mír.