Čeká nás hromadná sebevražda?

Generální tajemník OSN Antonio Guterres minulý týden prohlásil, že lidstvo čelí kolektivní sebevraždě.

Podle deníku The Guardian Guterres řekl na shromáždění ministrů ze 40 zemí, kteří se sešli k jednání o klimatické krizi: „Polovina lidstva je ohrožena povodněmi, suchem, extrémními bouřemi a lesními požáry. Žádný národ není imunní. A přesto stále podporujeme naši závislost na fosilních palivech.“ Dodal: „Máme na výběr. Společné činy, nebo společná sebevražda. Je to v našich rukou.“ Skutečně by mě nepřekvapilo, kdyby lidstvo postihl katastrofální osud. Naše ego nám nedovoluje myslet na nikoho jiného než na sebe. S postojem „jezme a pijme, stejně zítra zemřeme“ (Iz 22,13) si smrt zcela jistě přivoláme sami.

Než se to však stane, čeká nás ještě nejedna tragédie. O víkendu zuřící lesní požáry v Evropě, Severní a Jižní Americe, kontinent od Portugalska po Velkou Británii zachvácen rekordními vedry, sucha v Africe, vlny veder v Indii a jižní Asii a nespočet dalších souběžně probíhajících katastrof, které The Guardian nezmínil, jsou jen předzvěstí toho, co přijde. Uvidíme, jak se Země obrátí naruby. Lidé budou hledat úkryty, ale nebudou mít kam utéct, zůstane nám jen naše planeta Země. Pokud se nespojíme a nepovzneseme se nad své ego, bude to jistý osud lidstva.

Pan Guterres také dodal, že podle jeho názoru spočívá řešení v podpoře obnovitelných zdrojů energie. Řekl: „Vyspělé země, jako akcionáři mnohačetných rozvojových bank, musí požadovat okamžité poskytnutí investic a potřebnou pomoc k rozšíření obnovitelných zdrojů energie.“ Požadoval, aby banky změnily své “zastaralé koncepty a strategii“, aby na sebe vzaly více rizik a investovaly do obnovitelných zdrojů energie.

Zde se naše názory ostře rozcházejí. Neviděl jsem jediný důkaz, že obnovitelné zdroje energie zlepšují klima. Z mého pohledu je cílem programu klimatických změn odlákat bohatství od všech ostatních a rozdat ho svým zastáncům. Kromě přesunu peněz k zastáncům změny klimatu v tom nevidím nic jiného. V podstatě říkají: „Dejte nám peníze, my už budeme vědět, co s nimi.“ Je to pevně daná hra, jednosměrná cesta, a nic dobrého z ní nevzejde.

Můžeme přejít na elektromobily a skoncovat s benzínem, přejít na solární panely pro výrobu elektřiny a zakázat uhlí, avšak klimatické změny to nezvrátí. OSN je kulisou pro slova, ale to je tak všechno, čím je. Je to místo, kde se scházejí tajní agenti z celého světa, ale není to místo pro pozitivní činy, které světu pomohou. Pokud tedy někdo vkládá své naděje do OSN nebo do některého z jejích zástupců, neměl by na to spoléhat. Nic dobrého to nepřinese.

Pokud se nechceme vrátit do doby kamenné, je naší jedinou nadějí pomoci si navzájem povznést se nad své ego. Sami to nezvládneme, ale můžeme si v tom navzájem pomoci.
Ego je základem lidské přirozenosti, nic jiného v nás nemá větší sílu. Proto lidé raději zemřou, než aby přiznali porážku. A to nás přivádí na pokraj kolektivní sebevraždy.

Pokud se nám však podaří obrátit svůj hněv proti vlastnímu egu, které nás proti sobě podněcuje, máme šanci. Musíme si vytvořit jasný obraz naší budoucnosti bez jakýchkoli filtrů a uvědomit si, co připravujeme pro sebe a pro své děti. Možná, že když se na svou budoucnost podíváme střízlivýma očima, dostaneme odhodlání se povznést, vyhnout se hrozící apokalypse a obrátit se k rozumnější, ohleduplnější, a tedy i udržitelné lidské společnosti.