Předpověď pro mladé – nepřízeň počasí a úzkost

Rozsáhlá studie mezi mladými lidmi ve věku 16–25 let odhalila, že mají obavy z budoucnosti, a to z dobrého důvodu. 

Výzkum, jehož autoři tvrdí, že se jedná o „dosud nejrozsáhlejší mezinárodní průzkum klimatické úzkosti u mladých lidí“, ukazuje, že psychická (emocionální, kognitivní, sociální a funkční) zátěž spojená se změnou klimatu hluboce ovlivňuje obrovské množství mladých lidí na celém světě. Navíc je to první studie, která nabízí pohled na to, jak mladí lidé vnímají opatření vlád v oblasti klimatických změn a jak to souvisí s jejich vlastními emocionálními a psychologickými reakcemi.

V části „Závěry ze všech získaných poznatků“ autoři píší: „Znepokojení nad změnou klimatu je spojeno s tím, že mladí lidé vnímají, že nemají žádnou budoucnost, lidstvo je odsouzeno k zániku a vlády nedokážou adekvátně reagovat. A rovněž s pocity zrady a opuštění ze strany vlád a dospělých. Jedná se o chronické stresory, které budou mít významné, dlouhodobé a postupné negativní dopady na duševní zdraví dětí a mladých lidí. Neschopnost vlád adekvátně řešit klimatické změny a jejich dopad na mladší generace potenciálně představuje morální újmu. Země musí na tuto situaci reagovat tak, že se zapojí do etických, kolektivních a na strategických krocích založených opatření proti změně klimatu, aby ochránily duševní zdraví dětí a mladých lidí.“

Obdivuji proaktivní přístup, ale pokud zůstane na úrovni potlačování činností, které jsou vnímány jako škodlivé pro klima, nic se nezmění. Klima se nezlepší a úzkost mladých lidí se nezmírní. Řešit každý problém zvlášť je jako snažit se zastavit přetékající kanalizaci tím, že utěsníme každý poklop šachty zvlášť, místo abychom uzavřeli ventil, který povodeň způsobuje. Obdobně, chceme-li vyřešit klimatickou krizi, musíme se dobrat k jejímu původu a opravit to, co je tam rozbité.

Klima není samostatný systém, je součástí globálního ekosystému, ve kterém žijeme. Systém je postaven jako pyramida úrovní, které harmonicky fungují a jsou na sobě vzájemně závislé. Pokud je harmonie narušena na jedné úrovni, negativně to ovlivní všechny úrovně pod ní. Na vrcholu pyramidy je samozřejmě člověk. Proto každé narušení v lidské společnosti ovlivňuje celou pyramidu, celý ekosystém, nebo jednoduše řečeno: celý svět.

I když lidská úroveň nikdy nebyla harmonická, v posledních několika desetiletích je naprosto nefunkční. A co hůř, každou hodinou se stává ještě horší. Není divu, že mladí lidé nemají důvěru ve starší generace. Vidí, jaký svět jsme jim zanechali, a nemají z toho radost. Chceme-li jim pomoci, můžeme alespoň poukázat na skutečný problém: lidskou společnost.

Veškeré negativní jevy na všech úrovních jsou důsledkem našich nefunkčních vztahů ve společnosti. Bouře, požáry, zemětřesení a sopečné erupce, zákeřné viry, umírající včely a samozřejmě hlad a války, to vše jsou projekce našich disharmonických vztahů, které prosakují dolů pyramidou a otravují všechna její patra.

Chceme-li tedy změnit svět, musíme změnit naši společnost. Navíc musíme povzbudit mladou generaci, aby tento proces vedla, protože to nakonec budou oni, kdo tu bude zítra.

Pokud vybudujeme společnost, která upřednostňuje jednotu a solidaritu před individualismem a soutěživostí, budeme toto pozitivní smýšlení vyzařovat do celého systému, stejně jako v současnosti vyzařujeme opak. Místo abychom přírodu ničili, musíme si z ní vzít příklad, zjistit, jak funguje díky propojení a spolupráci, a podobně budovat i naši společnost.

Nemusíme opravovat nic jiného než své vlastní rozbité, nenávistí naplněné vztahy, protože nic jiného rozbité není. Až se mezi námi vytvoří harmonie, začneme harmonii promítat dolů do celého systému a vše se uklidní.